Tak nech mě vést

Zvláštní jsou tady chvíle, 
vnímám svět jako výlet, 
dávám si různé cíle v nich 

Koukám jak život běží, 
zvládnout to koně spřeží 
já sám jsem vždycky stěží 
stih 

Ten kdo stá á á ál, 
nešel dá á ál, 
ten to vzdal 
hra* 
Toužím si ještě užít, 
vůni všech rudých růží 
vnímám déšť po své kůži, 
dech, 

Doufám dál v cestu 
dlouhou, brouzdám se 
trním, strouhou 
s bárkou svou hledám 
s touhou břeh 

Ten kdo stá á á ál, 
nešel dá á ál, 
ten to vzdal 

Každá noc má tisíc hvězd, 
tak dej se vést 
za tou svou, 
Každý den má hodin pár 
kdy jako dar, tě zvou 

Sčítám své malé hříchy, 
týdnů mých vzdorů, pýchy 
stářím už umím 
tichý být 

Čárám si v dotazníku, 
stírám tak otazníků 
dávám vzkaz do chlebníku 
žít 

Ten kdo stá á á ál, 
nešel dá á ál, 
ten to vzdal... 

Ten kdo stál, 
nešel dál, 
ten to vzdal