Směs polek - V Zalužanech

(: V Zalužanech na potoce stával mlýn,
dneska je tam jenom halda rozvalin. :)
(: Když tam ten mlýn stával, vesele klepával, 
a teď tam roste jenom blín. :)

(: U kláštera stojí kámen, 
má panenka sedí na něm, :)
(: volá hoši pojďte sem, pojďte sem,
já už v klášteře nejsem. :)

Seděla pod borovičkou, plakala, že má maličkou,
(: kytičku rozmarýnovou, na zahrádce. :)

(: Nalejvaj se pupence, nalejvaj se mraky, :)
(: a já nejsem pupenec ani mrak, naleju se taky. :)

Já jsem malej kominíček, šupsajdá, 
svýho mistra pomocníček, šupsajdá.
Své řemeslo dobře znám, každý komín vymetám,
každý komín vymetám štětkou. :)

Šel dráteník po ulici, selka na něj volala,
(: aby jí šel zadrátovat hrnec s dvouma uchama. :)

Ta naše šenkýřka, to je parádnice,
dala si vyšívat na záda zajíce,
dala si vyšívat na záda zajíce.
Na záda zajíce, na fěrtoušek lišku,
aby každý poznal tu naši šenkýřku,
aby každý poznal tu naši šenkýřku.

Šel jsem jednou za večera ztichlou ulicí,
děvčátko jsem malé potkal v plášť se tulící,
oči měla jako myška, zdobila ji bílá liška,
postavičku měla krášlící.
To tílko sošky, ty štíhlé nožky,
průhledné jemné najlon punčošky.
Ten ovál boků, ta jiskra v oku
a ještě něco víc, co nelze říct.

Ztratila jsem kajdu, kajdu, kajdu, kajdu,
kde ji smutná najdu, najdu, najdu, najdu.
Hledala jsem všude, všude, všude, všude,
kdepak asi bude, bude, bude, bude.
To jsem ráda, že ji mám, carára,
že ji mám, carára, že ji mám.
Teď si na ni pozor dám, carára
pozor dám, carára pozor dám.