Mandoli-Mandola

1. Zvon kampanily teskně hlaholí
v červáncích zmírá den,
bez cíle plují bludné gondoly,
mou píseň lásky slyš,
ty nejkrásnější z žen.
Tvé oči bloudí tmou,
kde hvězdy plují nad vodou
a gondolier v temnotách 
lká kdes píseň svou.  

REFRAIN
Mandoli, Mandola! 
Nejhezčí ze všech žen,
královno Benátek, ty perlo moře.
Mandoli, Mandola!
Na balkon vyjdi ven,
jediný pohled tvůj ztiší hoře.
Z ňader tvých květ mi dej,
jenž vášní dýše,
jejž zlíbal tiše mé rty. 
Mandoli, Mandola!
Sladce dřímej Benátky,
jich nejkrásnějším snem
jseš jen Ty!

2. Zvon kampanily teskně hlaholí
a tiše zmírá kdes,
mě srdce při vzpomínce zabolí,
že štěstí prchlo v dál,
že jiného jsi dnes.
Sám kráčím nocí tmou,
jsi pro mě navždy ztracenou
a gondolier v temnotách 
lká kdes píseň svou.