Přijde ta krásna chvíle

1.
Přijde ta krásna chvíle, až tiše řeknu, jak rád tě mám,
dobu tak dlouhou, já hořím touhou, že srdce láskou už choré mám.
Zatím však váhám, říci se zdráhám ta slůvka pouhá: Já mám tě rád,
snad jednou přijde ta pravá chvíle, já řeknu:
Chceš? Tak ber! Tu jsem, tak neotálej!
Proč jen kuráž mi schází, marně si říkám, vždyť na to máš,
hlavu mám prázdnou, slova mi váznou, ty mne v tom lásko přeci nenecháš,
hlavu mám prázdnou, slova mi váznou, ty mne v tom lásko přeci nenecháš.

2.
Snívám, představy mívám, srdce tvé cítím tak mocně bít,
oči tvé planou, tvou láskou žhavou, říkají: tvá jsem, stačí jen chtít.
Jemně tě svírám, rozpaky skrývám, cítím tvou vůni, hladím tvou tvář,
tak vyjdi, lásko, z mých snů, má krásko a řekni:
Chceš? Tak ber! Tu jsem, tak neotálej!
Tvá jsem a budu stále a čekám dlouho, až promluvíš.
Pohled tvůj říkal a napovídal. Projev se, lásko, proč se bojíš?
Pohled tvůj říkal a napovídal. Projev se, lásko, snad se nebojíš!

Medzihra

3.
Přijde ta krásná chvíle, až tiše řeknu, jak rád tě mám,
dobu tak dlouhou já hořím touhou, že srdce láskou už choré mám.
Zatím však váhám, říci se zdráhám ta slůvka pouhá: já mám tě rád.
Snad jednou přijde ta pravá chvíle, já řeknu:
Chceš? Tak ber! Tu jsem, tak neotálej!
Koukám, kuráž je zpátky, to, co se zdálo, není už sen,
za mě dnes růže promluvit může, věř mě, lásko, to je náš den,
za mě dnes růže promluvit může, uvěř mě, lásko, tohle je náš den.