Poslední oheň

Sedni jen blíž,   
máš nohy rosou mokrý
a všední den                                                        
si vyklepej z bot.

Na ranních toulkách 
přej kámošům všechno dobrý,
už ani chvíli                       
nepočká noc.

Oheň už pomalu zhasíná 
a hlava ránem bolí,
kytaru pevně do klína 
v takový chvíli spát se nehodí.

Nejhezčí blues vždycky začíná, 
když hraním prsty bolí.
Teď už se mlhou ředí tma, 
za chvíli den se z tónů narodí.

Ještě nepůjdem spát, 
ještě budeme hrát.


Ze stromů padá 
jen notový listí,
na první sníh 
se připravil les,
poslední chorál 
se o skály tříští,
poslední blues 
vybledlých hvězd.