Rudolf Antonin Dvorský / Alfons Jindra / Jaroslav Moravec |
Psáno je ve hvězdách |
Potkal jsem tě poprvé a hned poznalo srdce mé, že musíš být mou, že o nás dvou, psáno je ve hvězdách. Potom každý z dalších dnů byl stvořen z našich úsměvů každý z nich sám vyprávěl nám, psáno je ve hvězdách. Pak z nenadání tiše, jak slunný den jsi mi odešla, snad za jiným, zanechala jsi mě jen mým vzpomínkám toužebným. Od té doby jsem tak sám a na svou lásku marně se ptám co zbývá mně víc, nežli si říct, psáno je ve hvězdách. Věřím, že kroky dvou lidí jsou určené, že dlouhé roky mě vedly jen hvězdy mé. Snad smím vám říci, jak napsali román náš, snad smím vám říci to vše co ty dávno znáš. Od té doby jsem tak sám a na svou lásku marně se ptám co zbývá mně víc, nežli si říct, psáno je ve hvězdách. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:40:22 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |