Nugget |
Déšť mi vlasy smáčí |
O půl roku se pohnul svět, zas čekám na nádraží Střed a otáčím se po vlacích, co tě domů nevezou Jen pár jízdenek zbude tu, za zvuku pražců kupletu si výpravčí a jeho pes do tepla zalezou Déšť mi vlasy smáčí, vítr dlouze zní týdny, roky kráčí, stále však lidi sní deštěm mraky pláčí, táhnou s vlaky blíž věřím, že z těch dlouhých vozů zase jednou vystoupíš Vše přebírám si tam a zpět a možná jsem se v tobě splet už nemá smysl vyčkávat to, co se nesplní Liják touhy ubývá, mou trpělivost pohřbívá a doufám, že už zítra mě den sluncem oslní Déšť mi vlasy smáčí, vítr dlouze zní týdny, roky kráčí, stále však lidi sní deštěm mraky pláčí, táhnou s vlaky blíž věřím, že z těch dlouhých vozů zase jednou vystoupíš Já odcházím a celý svět jsem nechal na nádraží Střed kde před půl rokem stával jsem s tvojí fotkou v kapse džín Všechno je tak jiné dnes, v čem je ten zakopaný pes všechno, co jsem s tebou měl, rozemíláááá času mlýn Déšť mi vlasy smáčí, vítr dlouze zní týdny, roky kráčí, stále však lidi sní deštěm mraky pláčí, táhnou s vlaky blíž věřím, že z těch dlouhých vozů zase jednou vystoupíš |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:29:46 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |