Václav Noid Bárta |
Euridiké |
1.Tak jako hadí uštknutí prý nás výkřik rozdělí napořád Z popela vstát se přinutím a pak cestou co tu končí chci se dát Možná v srdci černý leknín mám musím vstát a jít nocí sám R.Půjdu dál tou zemí stínů a řekou lávy k Tobě se plavím půjdu dál tou tmou v cínových skalách kde už jsi spala navždycky spala Euridiké 2.Sbohem a kámen,no tak dík prý se nesmím ohlédnout než se vrátím Na břehu spí Tvůj převozník nad hlavou mám křídla mraků čas se krátí Možná v srdci černý leknín mám musím vstát a jít nocí sám R.Půjdu dál tou zemí stínů a řekou lávy k Tobě se plavím půjdu dál tou tmou v cínových skalách kde už jsi spala navždycky spala Euridiké R.Dál jít dál v půlnočních krajích tou starou bájí Pořád dál tou tmou v neznámých krajích prastarou bájí tak smutnou bájí Pořád dál tou tmou v neznámých krajích prastarou bájí tak smutnou bájí Euridiké |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 19:14:15 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |