Citrónová holka

C			    Ami
Přihodilo se to jednou v neděli
  C				C
v Grandu jsme ji smutnou sedět viděli.

Kluci měli kecy já je nevnímal,

ona byla sama nikde její král.

S řádkou trablů jsem se tehdy potýkal,
snad jí o nich nikdo nikdy neříkal.
Nebylo mi tehdy vůbec do zpěvu, 
však náhle jsem byl zcela blízko objevu.

Ami		 F	   Ami
Že chci jí mít, já chci ji mít
F		C	F	C	G
tu smutnou holku s citrónovou šálou.

Pak jsem někam odjel na pár dlouhých dní,
marné však to bylo táhlo mě to k ní.
Hlodala mě stále stejná obava, 
jestli tuhle šanci právě nevzdává.

I když nepatřil mi ani její stín,
nepřiznal bychnikdy, že k ní nepatřím.
Čím dál méně bývalo mi do zpěvu,
vrátil jsem se k místu svého objevu.

Chtěl jsem s ní být, já chtěl s ní být,
s tou smutnou holkou s citrónovou šálou.

Hledal jsem ji ve všech městských uličkách,
hledal jsem ji po bytech i na cestách,
propadla se někam jako v pohádce,
kvůli ní jsem chtěl i horu pokácet.

Až na jednom malém tichém nádraží,
spatřil jsem jak lokálka ji přiváží.
Teď jsem se moh´ klidně pustit do zpěvu
vždyť právě jsem byl zcela blízko objevu.

Že teď ji mám, vezu ji k nám
tu smutnou holku s citrónovou šálou.