Namále mám

Nabádám tě posté, vlastní ženo má
když k nám přijdou hosté, nebuď lakomá
výmluvy, že u nás vyhořela spíž
jsou příliš průhledné a dost chabé, což ty víš.

Neházej, lásky vílo, po mně nádobí
ať tvé něžné dílo nenapodobím
tuším, žes trochu výbojná a já zas umím klít
to snad stačí k tomu, abychom šťastni mohli být.

Namále mám, namále mám, namále mám
žena mě trestá a působí šrám
a přitom říká, že jsem rváč a vynucuje pláč
tak v okolí namále mám.

Nemáte vůbec ponětí, co si vytrpím
jakoby prokletí vrhlo na mne stín
když dále se to povleče, tak může se i stát
že muž ti, holka, uteče, a tohle ti nechci přát.

Namále mám ...

Namále mám ...