Slávy dcera

   Dmi               Ami      Dmi            Ami
1. Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,
    Dmi              Ami              C
   někdy kolébka, nyní národu mého rakev,
     Dmi              Ami   Dmi               Ami
   stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
     Dmi              Ami             C       Dmi
   k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled.

   E F      D# C F E F      D# C F
R: Ú, Kolláre, ú,  ú, Kolláre, ú.

2. Horší nežli divé války, hromu, ohně divější
   zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá,
   ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
   ó, krajino všeliké slávy i hanby plná!

R:

3. Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
   od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám
   krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval
   aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk,
   a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil,
   kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?

R:

4. Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
   tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky,
   [: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
      ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :]

R:
R:
R: