Nějak se vytrácíš má lásko

1. Nějak se vytrácíš, má lásko, 
   jak mince rozměněná na šestáky
   a se šestáky vytrácím se taky.

   Nějak se vytrácíš má lásko,
   jak průvan který zimomřivě studí,
   jak jinovatka, když se ráno budím.

   Nějak se vytrácíš má lásko,
   tak jako blednou v albech podobenky,
   tak jako žloutnou staré navštívenky.

   Nějak se vytrácíš má lásko,
   tak jednoduše jako život kráčí,
   malinko k smíchu, malinko k pláči.


R: Něco mě mrazí, něco ve mě zebe.
   Ztrácím kus sebe, ztrácím tebe.

   Ztrácím kus vesmíru a kousek jistoty
   a lásku na míru a lásku prostoty.

   Lásku, co z šestáků si hrady ráda staví
   a která bůh ví proč tak často ochuraví.

R: ještě 1x opakovat

2. Nějak se propadáš má lásko,
   a je mi různě, jen mi neni prima.

   Tam kde je smutno, tam kde je mi zima.
   Nějak se propadáš má lásko,
   tam kde mě mrazí z toho co nás čeká.

   Co čeká zítra na člověka,
   kterému rozbila se křehká nádoba.

   Je to zlé pro mne, pro tebe a pro oba.

(ref. už není)