Matilda (Trdluj Matildo)

Když toulavej šlápota u psí tůně tábořil

ve skrytu wattlů a eukalyptů

chraplavým hlasem ke své Matildě hovořil

zpíval jí píseň svých toulavých snů


R: Kruť se, Matildo, trdluj Matildo

   ty seš můj parťák i toulavej dům

   i kdyby klokan s dingem na pštrosovi jezdili

   nepadnem do drápů policajtům.


Přijíždějí jezdci v uniformách četníků

a jejich nosy už nasály dým

zraky hlídky slídí od Matildy k chlebníku

na tuhle prácičku sehranej tým


R: Kruť se Matildo...


Jeden četník s obličejem, co si říká o facku

horlivě šmejdí, jak ptakopysk sám

"Kdepaks vzal to jehněčí, co otáčíš tu na klacku?

Pojď já ti náramnej náramek dám!"


R: Kruť se Matildo...


Jenže tulák není vyschlá kůže buvolí

svou volnost řetězem spoutat nedá

prorazí ten špalír namířenejch pistolí

tůň jenom vzlykne a tulák ten tam


R: Kruť se Matildo...