Na louce sedlák seče

Na louce sedlák seče, kosa mu bráti nechce, 
on se stále dívá, své zraky upírá, 
jak vysoko stojí slunce. 
On se stále dívá, své zraky upírá, 
jak vysoko stojí slunce. 

Slunce je na poledne, má milá, vyprovoď mě, 
vyprovoď mě za háj, já tebe ještě dál
a potom se rozejdeme.
Vyprovoď mě za háj, já tebe ještě dál
a potom se rozejdeme.

Když jsme se rozcházeli, oba jsme zaplakali,
oba do jednoho, do šátku bílého
své oči jsme utírali.
Oba do jednoho, do šátku bílého
své oči jsme utírali.


U Starej Břeclavi teče čistá vodička.
U Starej Břeclavi teče čistá vodička.
Teč, vodičko, čistá si, má panenko, bystrá si,
sama sobě trucuješ.
Teč, vodičko, čistá si, má panenko, bystrá si,
sama sobě trucuješ.

Netrucuj, netrucuj, však já eště nejsu tvůj.
Netrucuj, netrucuj, však já eště nejsu tvůj.
Až já budu rukovat, potom možeš trucovat,
potom možeš banovat.
Až já budu rukovat, potom možeš trucovat,
potom možeš banovat. 

Až sa tá vodička do kopečka obrátí,
až sa tá vodička do kopečka obrátí,
potom sa ten šohajek, potom sa ten šohajek
ke svéj milej navrátí.
Potom sa ten šohajek, potom sa ten šohajek
ke svéj milej navrátí. 


Hřálo slunce, hřálo krásně, hřálo na horách,
pod tím slunkem chaloupka má stála jako v snách.
Tam jsem prožil svoje mládí, celý život svůj,
tam jsem už jak dítě zpíval Kde domov můj.


Chaloupky pod horami, co se to stalo s vámi,
byly jste takové hezké, vy naše chaloupky české.
Smutně teď jdeme světem, štěstí je zvadlým květem,
o vás vyprávíme s láskou pohádky našim dětem.