Děkovská

1. Nad Děkovem, když slunce vychází,
   milá milého, vyprovází
   spát už jdou poslední hvězdičky,
   růžový je ten kraj celičký.
   nezapomeń, na tenhle kraj,
   kde každý kout, je lásky ráj.
   pod akáty, tam v údolí,
   všechno přebolí.

A když ráno pod třešńovkou zaštěkají 4 psi,
to z děkovvské hospody jsou chlapi po návsi

2. Nad Děkovem, když slunce zapadá
   zlatem zalitá je zahrada
   louky, stráně i chaloupek pár
   pod lesem, co stojí už pár jar
   na tenhle kraj, na tenhle kout
   já nemůžu zapomenout.
   v děkově v tom našem údolí
   všechno přebolí

Nedaleko Rakovníka, je vesnička malá
zlatý potok tu utíká, nám tu vyrůstala
je jako dlaň, jak poupátko
a kdybys měl světem plout
na Děkovské stráně pod lesem
ty nesmíš zapomenout,
na Děkov a na svou rodnou zem
ty nesmíš zapomenout