Dívka havířka

       D                            E7
1. Já měl jsem dívku havířku, jež stála mi co model,
       A7                      D          A7
   já maloval ji na šířku, já maloval ji podél,
       D                      E7
   já maloval ji v krunýři a poslouchal jsem proslov
       A7                                   D
   na téma:"Maluj, malíři, a malbou masy oslov!
        F#                        Hmi
   Jeť rodná strana - v umění náš učitel a rádce!"
        E7                                A7
   Pak po časovém znamení zazněla Píseň práce,
      D                                     H7
   a dívka prý mne miluje, tak přistoupila ke zdi,
      E7                      A7           D
   rumělkou na ni maluje dvě pěticípé hvězdi.

2. Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku,
   rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku,
   já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku,
   teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku!
   [: My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
      Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
      teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
      já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky. :]