Svatý grál

Bitevní pole už zahalil šmoud,
já sám nevím,kam mě zanese proud.
Krve,která teče
Naše srdce tu sténá, obklopila nás tvrdá stěna.
Nikdo odsud neuteče.
Tak jak mám říct, že jsem nechtěl udělat nic,
co by mě mohlo zničit.
Cizí vojska na poplach buší
a každý z nás už předem tuší,
že nás obklopilo vojsko zmařených duší
a chtěj nás obklíčit.
Naše síly už ubívaj a ničim jinym se nezabívaj
a pomalu bolestí křičí.
Tak bojujem silou, ale i tyčí,
přesto je tu zlo, které nás jednou zničí.
Pomalu se propadá naše víra
a mozek nám mrazem odumírá.
Je to ta nenávist, která zavítala k nám.
Naše vojsko už nevstane a vláda duchů nastane.
Stejně se nevzdáme a bojovat jdem dál.
Nepřestanu, dokud nebudu sám
Zůstanu, i když bych olovo do krve dostal.
Jednotná síla se projeví hned.
Ta naše víra je silodárný med.
Jdeme a bijeme se dál.
Jak bych dopadl, kdybych se smál,
stejně to už mám jenom za pár.
Naše síla je tu a zůstane tu dál.
Poslouchám a slyšim tu zvony,
krve už je řeka a ne jenom proudy.
Začíná tu být horko jak tu oheň plál.
Začínáme a už chceme skončit,
se zlem se pomalu loučit.
Stejně se musíme z vlastních chyb učit,
tak proto jsem svuj válečný deník psal.
Který tu bude, i když odejdu do věčných lovišť sám.
Přesto tu navždy budu
a budu vám rozdávat svůj příběh dál.
Kulka už se blíží, slyšim jak vzduchem sviští.
Můj čas se naplnil a já po olovu zkonal.
Je to dar a posílám ho dál.
Jsou to poznatky, ten nejsilnější dar.
Tak vám posílám svůj zlatý grál.