Desperát

Když jsem tak pospíchal na cestě za tebou,
svítil mně měsíc proklatej,
a tak bylo dobře vidět na můj stín.
A proto kroky mý dál k tobě nevedou,
dostal mě ďábel rohatej,
teď se chechtá na svou whisky šerif Gin

Už houká vlak na třetí koleji a probouzí se nádraží,
zvolna svítá na obloze z červánků.
Snad ještě pár minut, oči mě pálejí a čas už neběží,
ležím v mokrý trávě s dírou ve spánku.

Snad ještě naposledy podívám se ztichlou prérií
dolů k ohradám, tam co se pasou stáda.
Ještě na poslední cestě snad mně vlci zavijí
ráno najdou ležet v trávě desperáta.

Odejdu dřív, nežli se vzbudíš,
snad řekneš, že jsem k tobě zlej
už budu pryč, až budeš ráno postel stlát.
Nesmíš se na mě zlobit malá, víš já už jsem takovej,
ty dobře víš, že půjdeš večer s jiným spát.