Mámo snad pochopíš

Ave Marie
když nechtěla jsi s tátou žít
já chtěla také sama jít
já chtěla někam jít
ó mámo
proč musel táta odejít
a všechno vzít
dnes někam vzít
mou lásku
sebou někam vzít
snad ani neví sám
snad neví sám
vždyť bylo všechno akorát
teď bloudí
nechce se mu spát
svou cestou
nechce se mu jít
proč musí stále
se tě bát
mámo
noc stojí v cestě
napořád
proč musím se tě věčně ptát
kam lítá noční pták
ó mámo
kdo střílí po něm ze dveří
kdo hladí ho jen
pro peří
kam k ránu když se rozšeří
jde zase spát
Ave Maria
Ave Maria
ty usínáš
a táta náš
ti ve snu napoví
ó mámo
ľe nechává si zdát
o hvězdách
těch toulavých
těch toulavých
Ave Maria
snad pochopíš
snad pochopím
jak dál
čí být
kam jít