Vyju na měsíc

        G                           C            G
1. Tak touhle dobou nejsem v lásce nějak v kondici,
       C            G        A            D
   mý řídký štěstí zahodil osud i s konvicí,
        G                          C             G
   tys' odešla, já poslouchám, co se mi dere z plic,
           C          G        D         G
   mám v tváři výraz šakala a vyju na měsíc.

2. A vod tý doby jsem si jist, že sám se utrápím,
   svý chorý srdce do sklenice s pěnou potápím,
   mě hryže smutek kusadlem a drásá víc a víc,
   jsem spadlej chleba se sádlem, já vyju na měsíc.

3. Když ani lékař čas nezlepší ten můj z lásky splín,
   na krk si připnu malý štěně jako bernardýn,
   půjdu do hor vysokejch, kde není nikdy hic,
   tam sedat budu na skalách a kvílet na měsíc.