Dívka z města

    E                  F#mi      A           E
1. Tehdá jednou, nevím sám, kolik let nepovím vám,
                      F#mi       A               E
   v Ohio jsem práci vzal, dobrej bůh ten den mi přál.



             F#mi            E
R1: Byl jsem kovboj, jenž se smál,
             F#mi            E A E
    byl jsem kovboj, jenž si hrál.



2. Jednou z rána, den už stál,

   vyjet jsem se přichystal.

   Bryčka lehká přijela k nám

   a s ní dívka jak anděl sám.


R1:



3. Hlavu svojí zmatenou skloním v pozdrav pojednou.

   Pak už vyšel rančer sám, tebe dcerko vitám k nám.



R2: Pohled očí jenž mi přál, pohled očí tolik hřál.



4. Každej večer jsem pak stál, okno její jen vídal.

   Po pár tejdnech nebyl sám, lásky oheň vzplanul nám.



R1:



5. Jednou mi smutně povídá, léto končí, město volá.

   Za vědou zas musím jít, cítil jsem, jak budu žít.



R3: Teď jsem kovboj, jenž se smál,

    dívka s láskou zmizela v dál.