Dál to táhnu už pár pátků

Dál se brodím v černý hlíně, 

znám jak bolí volnej pád. 

Sám když někdy tykám špíně, 

jsem na světě a moc rád.


K ránu se mi někdy zdává, 
co má rub, má možná i líc. 
S nouzí klidně člověk spává, 
málo mnohdy bývá víc.

Dál to táhnu, už pár pátků, 
v bídě nestydím se žít. 
Dám si občas láhev k svátku, 
rád znám důvod na co pít.

K ránu usnu, večer vstávám, 
tmou tou já nechám se vést. 
Stále stejný písně hrávám, 
písně dálek a mých cest.