Bílé pláně

1. Tam, kde pláně věčně bílé k obzoru se sklání,

   sněžná bouře krutě řádí nad ledovou plání.

   Kde hory ledu k nebesům se jako hradba pnou

   a vichr šlehá jako bič, zpívá píseň svou.


2. Tu píseň, která o štěstí svůj příběh vypráví,
   kde prolíná se s láskou žal a s právem bezpráví.
   Ten starý lovec lásku měl, on měl ji víc než rád,
   tu dívku snad mu záviděl prý jeho kamarád.

3. Pak jednoho dne obviněn  z důkladné vraždy byl,
   on musel prchnout před pomstou do lesů, kde se skryl.
   Ta dívka, kterou miloval našla psy, jeho sáně,
   odešli spolu do krajů, kde ledové jsou pláně.

4. Tam v kraji ledu bez lidí, on se svou láskou žije,
   sám vrahem křivě udán byl i lidi jsou jak zmije.