Praha

Stůj pod podloubím, nebo chceš jít,

pod zhaslou lampou, budeš-li chtít, jsou kouzla.

Uvidíš kouzla co můžeš mít, musíš mít svou velkou lásku.

Praha je láska, zlato i sůl, prostřený stůl.



R: Slávie voní kouřem kávy, číšníci kráčí sem a tam.

   Večerní Praha, čerstvé zprávy, Žofín už září krásou dam.

   Prostřený stůl, tak co si chceš dát, můžeš si brát.


Co srdce ráčí, město ti dá, jezy že pláčí, to se ti zdá, 
Když chodíš Kampou, řeka se čeří, Petřínská stráň,
ve znaku z dveří dvojsečná zbraň, ruka meč třímá.
Dál se čas střídá, bronzový smích ve věžích, zvolna se vznáší.
Praha je láska, zlato i sůl, prostřený stůl.

R: Paříšká třída krásně stojí, dostala právě nový šat.
   Pyšní zas v secesním kroji, poslední móda z Vinohrad.
   Praha je láska, zlato i sůl, prostřený stůl.

Stůj pod podloubím, nebo chceš jít,
pod zhaslou lampou, budeš-li chtít,  jsou kouzla.
Uvidíš kouzla co můžeš mít, musíš mít svou velkou lásku.
Praha je láska, zlato i sůl, prostřený stůl.