Pozdrav naposledy

1. Loučil se se svými druhy muž, 
   Lovit bude za horama 
   v závěji, kam zapad jeho nůž, 
   koule vrzla mezi krama 
   letí vítr letí po stráni, 
   nese jeho marné volání 
   jak se svými kamarády stál, 
   zpíval, když se vzdaloval 

R: Pozdrav naposledy 
   už nikdy se nevrátím zpět 
   rty jež míval jsem rád, 
   ten růžový vonný květ 
   dávno vlci moje kosti hlodat budou 
   krev má stydne mi v led 
   snad si vzpomenete, 
   až chladný bude můj ret 
   dávno vlci moje kosti hlodat budou 
   krev má stydne mi v led 
   snad si vzpomenete, 
   až chladný bude můj ret 

2. Prásknul bičem, lasem zamával, 
   saně po sněhu ted´ sviští 
   v osadě ho každý varoval, 
   aby jel až měsíc příští 
   nedbal rad a na svém pevně stál, 
   z osady ho každý varoval 
   a za tiché noci polární 
   bylo slyšet volání 

R: Pozdrav naposledy 
   už nikdy se nevrátím zpět 
   rty jež míval jsem rád, 
   ten růžový vonný květ 
   dávno vlci moje kosti hlodat budou 
   krev má stydne mi v led 
   snad si vzpomenete, 
   až chladný bude můj ret 
   dávno vlci moje kosti hlodat budou 
   krev má stydne mi v led 
   snad si vzpomenete, 
   až chladný bude můj ret