Laredo

Já dávno znám všechny kouty v Laredu,
už dlouhej čas celý Laredo znám,
a tam ležel kovboj, měl obvazy bílý,
obvazy bílý a ležel tak sám.

Jak vidím Tě brácho, hned vím, že jsi kovboj,
přesně tohle mi řek když jsem okolo šel.
Sedni si ke mně, já Ti řeknu svůj příběh,
v prsou mám ránu, ještě jsem neumřel.

Hrajte mi jemně, než přijme mě země,
dejte kus hlíny na mou znavenou dlaň,
prosím, neste mě zlehka, ať zem je mi lehká,
já udělal chybu, musím zaplatit daň.

Kdysi dávno jsem v sedle širou prérií brázdil,
kdysi dávno mý sedlo bylo celej můj svět.
Jezdil jsem na ranč a od ranče k baru,
a teď jedu tam, odkud není cesty zpět.

A tak ať mi nese pár kovbojů mladejch,
řekni jim všechno, co já jsem Ti řek,
ať mají svou hrdost, ale zároveň úctu.
S úctou a pokorou ať zkrotí svůj vztek.

Tak hráli jsme jemně a pár hrstí země
jsme vložili na jeho znavenou dlaň.
a ta zem byla lehká, on tam klesl zlehka,
prostě udělal chybu a zaplatil daň.