Slz nelituj

Já kouzlil jsem Tvůj smích
ten smích byl zázrak sám
teď v chodbách prázdných
poslední zhasínám.

R: Zas nahoru se dívej
   já v barvách duhy stín nehledám, svou
   svou hvězdu si teď hlídej
   láska bývá jako porcelán
   jsou, vázy křehký jsou
   pak slepit nejdou.

R2: Tou cestou chvíli zpátky
    potkám obraz Tvůj
    království trůnů vratkých
    žádných slz teď už nelituj, a vstaň
    království trůnů vratkých
    na mapách místa bílá jsou, dál braň
    království trůnů vratkých, dvou.

Z vysokých zámků
vždy padá dlouhý stín
na křídlech Tvého spánku
se s Tebou rozloučím.

R:

R2: