Svatý Martin

     G      Emi          Ami   D7 G
1. Břéťa a Cyrda byli z téže Lhoty,
                 Emi      C        G
   dvě světla v naší kasárenské bídě,
     Emi                   C       G
   znali hrát na všechno, neznali noty,
            Emi    Ami    D7 G
   říkali:"Synku, civil přijde,
      C         G          D
   [: a my ťa zveme na mladé." :]

    D   Ami  Emi  D       Ami   Emi D
R: Takové víno pijí vladaři v Utopii
     Ami         Emi    G             D
   anebo princezny z Panenských ostrovů,
           Ami  Emi   D           Ami   Emi   D
   v měsíčné noci bledé k nám svatý Martin jede,
     Ami           Emi           G         D
   když cinkneš sklenkou, kůň ztratí podkovu.

2. Přijel jsem večer těsně před Martinem,
   po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,
   vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem
   a já byl šťastný, že jsme spolu,
   [: no a s tím jejich pokladem. :]

R:

3. A byl tam s nimi také jistý Vlasta,
   pan farář někde od Svatého Jana,
   nábožně pozvedal, s vínem se laskal,
   zvláště ty táhlé zpíval s náma,
   [: první tři litry po tónem. :]

4. Řekli, že musím počkat do půlnoci,
   až na Martina sklenky cinknout mohou,
   "zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"
   kázal pan farář vratkých nohou
   [: a rozmazaných obrysů. :]

R:

5. V paměti díry prostřílené broky,
   kostelní zvony dolehly k nám zvenku,
   slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,
   ten, který vešel, zvednul sklenku,
   [: Martin si s námi připíjí. :]

R: