Pan Smích

Po týdnu dlouhém, co zlý byl
pan Smích mi slíbil
že prý už, že už má čas
a budu-li chtít, že dáme si sraz

A tak si říkám, to víte,
pan Smích je přítel
proč jej nepozvat, co může se stát
třeba mě má rozesmát

a tak pan Smích zlehka mi dých pod obočí
je mi to příjemné
a já se ho ptám proč denně k nám nezaskočí

a on řek skočím nejspíš na téma
že pan Smích dny své má
kdy zdřímne, kdy je půlnoc
všichni ho zvou a má toho moc

a tak si říkám, bud ráda
že pan Smích to zvládá
že nás nešidí, ač sám od lidí
si užil své

tak měj se jak měj, vždy bylo hej
smích když ti v tváři hrál
ať si vejš nebo níž, s ním vždycky víš, jak dál

oh, ať si život víc vzal, než dá ti
vždy pan Smích se vrátí
ten blázen lidi má rád
a k vráskám mi k těm vždy náramně pad

já tedy říkám si páni
když pan Smích je k mání
můj bývalý žal se sám odepsal
a trable své snáším dál