Jiří Dědeček |
Labutí jezero |
G 1. Kousek za hutním kombinátem, D7 kde město tráví neděle, je plácek vobehnanej drátem G a výstražnejma tabulkama. Po jezírku z vyjetýho voleje, D7 mezi pivními kelímkama tam plavou bílý labutě G s černejma zobákama. G D7 R1: Nekrmit, nekrmit, hlásají cedule vobrovský, G nekrmit, nekrmit, chtěl jsem jim hodit salám. C G Nekrmit, nekrmit, hlídá tu chlap jménem Čajkovskij, D7 G nekrmit, nekrmit, on si je nakrmí sám. R2: Nekrmit, nekrmit, varuje labutí jezero, nekrmit, nekrmit, na přání nejvyšších míst. Nekrmit, nekrmit, husám je v podstatě veselo, nekrmit, nekrmit, poněvadž neuměj' číst. 2. Kdybych byl rovněž negramotnej, tak bych se svlíknul a zul, skočil bych za těmi labutěma a taky bych jenom tak plul. Jsem avšak element študovaný, nejedno písmenko znám, přečtu si, co mám zakázaný a žeru ten salám sám. R1: |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 21:08:21 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |