Protestsong

S bezmocí otroků, 
pouta schovává. 
Občan svobodný 
klopí zrak k zemi. 
A ještě pálí 
jizva krvavá. 
Oči se otvíraj 
s obtížemi. 

V zajetí předsudků 
láska uvadá. 
Hledáme rozdílné, 
namísto sjednocení. 
Vlastní tíha 
zas na nás dopadá. 
Je tolik smutných očí 
v té naší zemi. 

Hledajíc protivníka 
stavíme barikády. 
Viníme ostatní, 
sami tak čistí. 
Co všechno dáme 
za naše kamarády? 
Kteří to vlastně jsou? 
Nejsme si jistí. 

Král je klaun 
a klaun je králem, 
pískot nese se 
znuděným sálem. 
A tak pýcha 
vládne sama mase, 
nežijeme. Přežíváme. 
Popereme se tu zase. 
Ze lva se stal 
pejsek na řetězu, 
slintá, čeká 
na odměnu od vítězů. 

Král je klaun 
a klaun je králem, 
pískot nese se 
znuděným sálem. 
A tak pýcha 
vládne sama mase, 
nežijeme. Přežíváme. 
Popereme se tu zase. 
Ze lva se stal 
pejsek na řetězu, 
slintá, čeká 
na odměnu od vítězů. 
Je všechno v pořádku 
v tom našem okolí. 
Pod teplou peřinou 
dobře se chrní. 
Co bolí druhé 
nás přece nebolí. 
Tak zbylo z růží 
už jenom trní. 

Král je klaun 
a klaun je králem, 
pískot nese se 
znuděným sálem. 
A tak pýcha 
vládne sama mase, 
nežijeme. Přežíváme. 
Popereme se tu zase. 
Ze lva se stal 
pejsek na řetězu, 
slintá, čeká 
na odměnu od vítězů 

Král je klaun 
a klaun je králem, 
pískot nese se 
znuděným sálem. 
A tak pýcha 
vládne sama mase, 
nežijeme. Přežíváme. 
Popereme se tu zase. 
Ze lva se stal 
pejsek na řetězu, 
slintá, čeká 
na odměnu od vítězů