Ve vlaku cestou tam

   Emi Ami H7 Emi

    Ami
1. Ještě před pár dny jsem sám sebe vždycky ráno
   Hmi
   uměl přesvědčit,
             Ami
   že jsem přece pořádný a, když je to předepsáno,
    Hmi
   na vojnu s chutí musím jít,
    C                           D
   ve střelbě jsem přeborníkem byl,
    H7                                E
   šestkrát z pěti střel jsem trefil cíl,
      Ami Edim   G  G#dim C              D
   a komínek se naučím,  tak co bych se netěšil.

2. Jenže pak jsme se potkali, třeba na mě zapomenou,
   nebo nezbude jim tank,
   nezapoměli, už mám hlavu vyholenou,
   řeklas' mi, že jsem děsně punk,
   cestou na nádraží, to jsem byl samej vtip,
   dalas' mi pusu, jehly, nit a zip,
   píšťalička pískala a ty jsi plakala.

                Ami        Hmi      Emi
R: Kluk v rohu kupé leží, baví se hloupou hříčkou:
          Ami          Hmi  Emi
   piva zvedá nohou z podlahy,
          Ami        Hmi    Emi
   kapky deště běží po okně úhlopříčkou,
           Ami         Hmi   Emi
   jedna vjíždí druhé do dráhy,
     Ami         Hmi          Emi
   třeba si teď říkám to, co ty,
           Ami       Hmi        Emi
   třeba spojujem i my svý životy,
           Ami       Hmi        Emi
   třeba spojujem i my svý životy.

3. Až tam přijedu, počkám, až si rozeberou
   chlapce u vlaku,
   pak teprv výstup provedu, ještě bude pološero,
   já do parku sednu v gumáku,
   během rozjímání cukla mašina,
   kluk vylít' a řve:"Hele, kemo, Žilina!
   Živý nás nedostanou!"
   a zahodil láhev od vína.

R: Teď tu v kupé leží, ušpinil si svý tričko,
   občas z okna zvrací svý přísahy,
   a ty kapky běží po okně uhlopříčkou,
   jedna vjíždí druhé do dráhy,
   třeba si teď říkám to, co ty,
   třeba spojujem i my svý životy,
   [: na dálku spojujem i my svý životy ... :]