Půl na půl

Až jednou nepůjdeš spát, zkus na hvězdy z okna se dívat,

to že padají nění znát, ony se nebojí jako já.

Necítíš vítr a bolí tě strach,

ani netušíš, kolik si můžeš vzít,

nazpět časem se drápeš, klesáš po vteřinách,

bez námahy chceš mít klid.

Neříkej, že je to málo pohnout i nehybnou skálou,

jsme na tom stejně, ty a já, máš pocit, že se ti stýská.

Ale já nejsem pryč, můžeš se podívat zblízka,

stejně mě nepřesvědčíš, jsme jako kočka a myš.

To se to snad jenom zdá,

že tajemství svá pod pokličkou skrývám.

Mám tam jen malinká svítání, takže se nemusíš bát.

Neříkej, že je to málo.