Vlastimil Horváth / Ondřej Soukup / Gabriela Osvaldová |
Ty jsi ten déšť |
A stejně se mnou budeš dál, Ty jsi ten déšť, co po tváři stéká, mé svědomí, můj smích i pláč, jen ty víš, co já byl zač. Jednou ti dají svatozář, slávu a čest, jenže teď tě spálí, dnes poplivou snad i popel tvůj, zítra na oltáři stůj. Už nevěřím dobrým ani zlým, proč já blázen se splet! pro tu smečku lhářů, i já šel zabíjet. Bolí, mě bolí, mě bolí tenhle svět. A stejně se mnou budeš dál, ty jsi ten déšť , co po tváři stéká, mé svědomí, můj smích i pláč, jen ty víš, co já byl zač. Chtějí nám vzít, co nám dal Bůh. ne, to jim nedovolím! Víš, že dokud dýchám, tvou lásku v sobě mám. Chtějí nám vzít, co nám dal Bůh, ne, to jim nedovolím ! Víš, že dokud dýchám, tvou lásku v sobě mám. Nejsem, ne nejsem, nejsem, nejsem sám. Nejsem, ne nejsem, nejsem, nejsem sám. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:47:02 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |