Kamarádi dolů sfárejme

   Hornická píseň


1. Vzpomínám si na ten krásný den,
   když jsem vyšel prvně z domu ven,
   Šlapal si to po pěšině zadem k jámě Karolíně, sám nesměle,
   Máma  mě naposled objala po tváři jí slzy skanula
   Šel jsem prvně do roboty a zpíval si podle noty, dál vesele

R: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme,
   Kamarádi kamarádi bázeň nemějme
   vyfáráme opět za svítání, vzhůru každý z nás
   Kamarádi, kamarádi, ke své mámě zas.

2. Pod zemí já svého druha mám
   za toho snad život svůj i dám
   sfárali jsme kdysi spolu v těžní kleci prvně dolů, já kamarád,
   na pozdrav mi za něj odpoví v šachtě jeho podkovy
   vůz když táhne po pěšině dole v jámě Karolině můj kamarád

R: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme...

3. Až se jednou ráno rozední nevyfárám šichtu poslední
   budu někde s němou tváří tam kde slunko nezazáří já kamarád
   pomocnou mi ruku podejte,kamarádi ihned fárejte
   doma čeká synek,máma,rád bych byl zas mezi vámi kamarádi

R: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme...