Zdeněk Borovec |
Vykutálená |
Caesar: Alexandrie - perla Středomoří Vzlet měla orlí - srdce zaječí I maják Faro Římanům se koří Vzdělanost, která zmírá po meči o ho Minulá sláva - dneska v rozvalinách Tomu se krátce říká - dějiny Rufius: A je snad důvod proč to má být jinak? C: Bohužel neznám ani jediný Vojáci: Bohužel nezná ani jediný Sluha: Dar pro velkého Caesara C: Tak se mi zdá, že jsi tak trochu vykutálená Kleopatra: Jak velký Caesare, jak páni vojáci jak se vám bydlí, v mém vlastním paláci? C: Má pyšná moc Zřejmě nic moc Pro tebe neznamená Caesar v své dobrotě Za to tě Nepověsí Že jsi, že jsi Vykutálená! Jsem vlastně rád Že jedenkrát Historik zaznamená Caesar vzal fakticky Stoicky Bez represí Že jsi, že jsi Vykutálená! K: Vlastnost mi přiděl tys přišel a viděl Jsi ten kdo i zvítězit má Hovor jen vedem, Tak neřešme předem Zda jsem nebo nejsem-li já Vykutálená C:Všim jsem si blíž Pleť jako plyš Pěkně jsi zaoblená Snad rosteš do krásy Jiná jsi, než li se zdáš A jsi až až Vykutálená K: Nezdáš se stár vrásek jen pár vlasů snad víc moh bys mít Nesmýšlej nedobře o kobře od pyramid že ví jak být vykutálená C: Hrdá i sčetlá Tys k nohám mi slétla jak mince co má rub i líc S hravostí šelem Teď klameš mě tělem A vždy budeš míň nebo víc Vykutálená Oba: Hru co má spád Začli jsme hrát Aktéři dva - ty a já Pro správně hrající dvojici Kouzlo své má Ta hra, ta hra Vykutálená, vykutálená, vykutálená. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 21:25:09 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |