Stanislav Hložek |
Krok sun krok |
Přijdou někdy chvíle, kdy z veškeré píle neděje se vůbec nic. Sedíš doma líně, náhle zvoní telefon. Člověk by až brečel, když zazvoní večer. Dívám se na seriál, čekám, jak to skončí, přístroj ale jančí dál. Z druhého konce drátu v mém aparátu ozve se ahoj, ahoj. Přítel volá - hučí do mě jak včelí roj. Krok sun krok, právě jsem tě dal zapsat do tanečních pro dospělé. Krok sun krok, tohle se nesmí zaspat, šance máme tento rok zaručené. A nikoho z nás nectí staromládenectví, a ty víš dobře jako já, že žijem jak kůl v plotě v samotě, a to se nemá. Ty sedíš jako pecka s televizí dneska, včera jako pozítří. Já namluvím ti dámu, co ti srdce rozjitří. Tak koukej sebou hodit, vždyť nemůže ti škodit ten pohyb - pohyb. Krok sun krok, ne, nejsem cvok, tak koukej tu být. Krok sun krok, a už se na mě tlačí dáma elegantní jak žok. Krok sun krok, tak tohle mám nejradši, ještě jeden krok a pak dostanu šok. Krok sun krok, já dostal z toho tik, ta dáma myslí, že je to trik. Krok sun krok, hned sama na mě mrká, myslí, že jsem nápadník, příteli. Krok sun krok, z té celé tvojí šance zůstal pouze tenhleten tik. A k tomu mám teď doma učitelku tance, za to tedy vzdávám dík, příteli. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 16:09:29 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |