Strážci majáku

Hádej kam tahle bárka míří,

já domov tomu říkat smím,

tak volny se cítím v tuhle chvíli,

jen tady najdu klid a mír.

Mýlí se, kdo myslí, že šílím,

mýlí se, kdo mne zrazoval.

 

K cíli mi zbývá mizerných pár metrů,

co bude dál mě neděsí,

můj domov teď bude pustá skála,

a maják do tmy svítící.

Mýlí se, kdo myslí, že šílím,

mýlí a já bych si to přál.

 

Žít musí strážci majáků,

jen tak bez lidí, kdo by o to stál,

 já přísahám, bez váhání můžu

slíbit vám držet s vámi stráž…

… já se vším pouta jsem dávno přetrhal.

 

Kolem je vidět ze skály pusté moře,

kamenný ostrov – pustý kraj.

To už se stmívá! Tak pojď a rozsviť lampu,

ať lodě jistou cestu maj.

Svítí, to světlo každý vidí,

svítí, já ho rozžíhal.

 

Hej ty, až budeš sedět doma v teple,

vzpomeň si kdo ti pomáhal,

zamávej z dálky, řekni díky

a poslechni si píseň mou.

Svítí, to světlo každý vidí,

svítí, já ho rozžíhal.

 

Žít musí strážci majáků,

jen tak bez lidí, kdo by o to stál,

já přísahám, bez váhání můžu

slíbit vám držet s vámi stráž…

 

Jé, díky vám, díky vám, díky vám,

jé, díky vám, díky vám, díky vám.