Joska

Já prošel celou Moravou a zbrádil i kus Čech,
i Slováky jsem navštívil, ale nikde neměl cech.
Dělal jsem těžkej bordel, ječel, šukal, pil
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil.

Sbíral jsem láhve vod chlastu už jako malej kluk,
všechny řády na školách mi byly zcela fuk.
Nejednoho mravence jsem lupou upálil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

R: Nikdo, nikdo, pouze joska a to je bohužel
   duševní troska, duševní troska, jó duševní troska

Jednou jsem taky fotbal hrál v jakýmsi utkání
pro deset diváků to prý bylo zklamání
Do kulí jsem sudího kop’, on zápas ukončil
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil.

Já klempíroval s kapavkou, to už je sada let,
nikde jsem však ani necek’ a zbavil se ji hned.
Lozil jsem po mejdanech a nic nezablil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

R: Nikdo, nikdo, pouze joska a to je bohužel
   duševní troska, duševní troska, jó duševní troska

Taky sem makal v terénua v maringotce spal
a na rvačky po putykách více méně sral,
vejplata mně vydržela den dva, o nic dýl,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

Hulil njsem jako buldozer v obrátkách nejvyšších,
bagoval a šňupal tabák až téměř ztratil čich,
v noci jsem si na hulení budíka točil,
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

R: Nikdo, nikdo, pouze joska a to je bohužel
   duševní troska, duševní troska, jó duševní troska

Chodil jsem se starší babou o třicetdva let
vod mládí šlapala chodník a to není med,
dokonce jsem s prostitutkou i pár roků žil, 
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

V pakárně když pobejval jsem, skvělé to časy,
práškama nás nacpali za každýho počasí.
Mňoukal jsem jak kočka, kafe na hlavu si lil, 
ale nikdo to nevocenil, a vůbec nikdo to nevocenil

R: Nikdo, nikdo, pouze joska a to je bohužel
   duševní troska, duševní troska, jó duševní troska