Sluneční loď

** INTRO 8 TAKTU **

Když mi bylo asi pět
zdával se mi malý svět
končil naší zahradou
a byl tak bezpečný.

Děda můj si se mnou hrál
častokrát mě sebou bral
na projížďku na palubě
lodi sluneční.

Byla na ní kotva z korálků
byly na ní plachty z červánků
do těch plachet teplý vítr
do těch plachet teplý vítr vál.

Byli na ní čtyři plavčíci
kormidelník s bílou čepicí
kapitán se bez ustání,
kapitán se bez ustání smál.

Už mi dávno není pět
vím už jak je velký svět
člověk se v něm náhle cítí
jako trosečník.

Když mu někdy těžko je
v tichu svého pokoje
zase chodí po palubě
lodi sluneční.

Byli na ní čtyři plavčíci
kormidelník s bílou čepicí
kapitán se zase znovu smál.