Miroslav Černý |
Kůže líná |
R: Říkali mu kůže líná U něj doma všude špína Na podlaze prach a hlína A takhle žije spoustu let Přitom bejval kdysi třída Holky pravidelně střídal Já ho často s jinou vídal A někdy jsem si je i splet Tak to mezi lidma chodí, Že co je příliš někdy škodí Tak dlouho se s jednu chodí Až mu doma zůstane A i když na pohled je milá Nádobí by neumyla Košile co byla bílá Barvu mít už přestane R: Říkali mu kůže líná... Měla všechny další vady, On tam málem umřel hlady No co prej to má za nápady Když ona chce právě číst Má svá měřítka hodnot Nezvedne svoje oči od not On na to holka jdi se bodnout Já musím někdy něco sníst R: Říkali mu kůže líná... A pak mu řekla že je drzý A že jí vážně hrozně mrzí Že od něj odchází tak brzy To přece vůbec nechtěla Peněz že tu měla málo Než se jí ze začátku zdálo Za moc to tady nestálo Psychicky hrozně trpěla R: Říkali mu kůže líná... Mezihra |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:40:46 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |