Leoš Mareš |
Zima |
Přijela jsi za mnou, řešíme nás Bylas často sama já pořád neměl čas Ale to se změní, bude to zas krásný Nechci mít svý ruce po tom všem zas prázdný Já uběhnu maratón pod dvě hodiny Já klidně se vzdám svojí vlastní rodiny Zničím všechny stíny, jestli se jich bojíš Potřebuju jenom slyšet, jestli o to stojíš Tak vystup z toho auta a zavři za sebou A pojď rychle do tepla, já půjdu za tebou Dáme si čaj a všechno proberem Jenom nikam nejezdi teď před večerem Víš, že se tu loni v zimě jedna holka zabila Je to přesně rok, co do stromu vrazila Nezuřila vichřice, foukal jenom vánek Mohla za to únava, blbej mikrospánek. Jsou 3 hodiny ráno, ještě pořád svítím Chodim po bytě, tvou vůni cítím Jako bys tu byla, jako bys tu seděla Jako bys mě poslechla a vážně nikam nejela Řekla jsi, že musíš, že tě čeká rodina Tvůj stín ještě nestih zmizet, je to teprv hodina Teď dotýkám se míst, jenž se dotýkaly tebe Nemám to daleko do sedmýho nebe Mám hlavu plnou vzpomínek, na víkendy s vašima Stěnu plnou vitrínek, s fotkama našima Už nepřibydou další, teď vím, že to pravda je Na tabuli příjezdů nejsou žádný údaje Dojela jsi v den, kterej měl bejt sváteční Koupila sis lístek, kterej nebyl zpáteční Dojela jsi unavená, byl to strašnej šok Nebylo to před hodinou, je to celej rok |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 17:31:27 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |