Karel Gott |
V zákoutí tvých promenád |
Vdechnu loukám sílu včel i krásu Tvou. Řeknu loukám proč jsem chtěl Tě lásko zout. Nevinnou báseň psát v zákoutích v těch Tvých promenád. Řeknu loukám jak mám Tě rád. Vtisknu loukám něžnou dlaň i pohled Tvůj. Řeknu loukám bože lásko při mně stůj. Nevšední je mámení bolest splín i trápení. Pevně doufám že to změním. V Tvých náladách se můj život zmítá. Je záhadou proč se mi bráníš. V Tvých náladách chci spát neodmítám. Je záhadou najít Tvou skrýš. Nevinnou báseň psát v zákoutích těch Tvých promenád. Řeknu loukám jak mám Tě rád. V Tvých náladách se můj život zmítá. Je záhadou proč se mi bráníš. V Tvých náladách chci spát neodmítám. Je záhadou najít Tvou skrýš. V Tvých náladách se můj život zmítá. Je záhadou proč se mi bráníš. V Tvých náladách chci spát neodmítám. Je záhadou najít Tvou skrýš. Řeknu loukám jak mám Tě rád. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 20:18:43 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |