Za tichých nocí

Za tichých nocí, kdy jen měsíc leje 
své bledé světlo v šerou jizbu moji,
kdy vím, že vánekslov mých neodvěje, 
ni přítel netuší, co v srdci mém se děje.

Tu mluvím s Vámi, krásná moje paní,
a vše co srdce prozradit se bojí,
tu mluvím s Vámi krásná moje paní,
a vše co srdce prozradit se bojí,
Vám žaluji po hvězdách jež se rojí 
tmou oblohy jak sedmikrásy strání.

A zdá se mi, že zřím ty tahy známé,
že zřím v ty oči plné slitování,
že o své lásce spolu promlouváme,
a zatím Vy, má krásná paní,
o mjí lásce nevíte ani.