Ach bože lásko

Já chlapec veselý jsem byl,
když jsem si poprvé namluvil
to děvče usměvavé, milé,
navždy pro srdce své.

My chodívali každý den
do sadu prožít svůj mladý sen,
já šťasten byl, osud nás rozdělil
a mně zůstala vzpomínka jen.



Když vyšly hvězdy na nebe
my jsme vždy bejvali u sebe,
já věděl, že ve světě není
nad moje potěšení.

Ty modré oči lásky mé
tolik se zdály být upřímné,
za krátký čas padl stín mezi nás
sbohem dalo mi dívce milé.


REFRAIN:
     Ach bože, lásko,
     s tebou je kříž,
     když srdce pláče,
     ty neslyšíš.

     Už se mi vdává
     štěstí mého mládí
     ty krásné chvíle
     nevrátí se nikdy víc.