Karel Gott / Francis Lai / Zdeněk Borovec |
Hrátky s láskou |
Až park i s fontánou pokryje stín a noc až rozhodí svůj mušelín Až lampář pozháší pasáže kin, přijď tam, kde bývám, kde písně hrávám Pak já tu bílou noc darem ti dám snad nás dva odvést má neznámo kam A láska po špičkách přidá se k nám, to prý tak bývá, to prý se stává R: Na hrátky s láskou si můžem hrát, na ráj všech rájů, na mám tě rád Na útěk krásný, co nás dva zmát a zdál se stálý Na pád všech pádů , na volný pád, na hrátky s láskou si můžem hrát, co rány léčí i rány pálí Dnes probdít bílou noc s tebou snad smím a jít neznámo kam, neznámo s kým Vždyť hrátky na štěstí jsou právě tím, co prý se stává, co nám se stává R: Na hrátky s láskou si můžem hrát, na ráj všech rájů, na mám tě rád Na útěk krátký za bílou šíji Tak odpusť mi tu noc jež byla hrou čí vinou umírá, i tvou i mou, však láska přešla v ní kolem nás dvou, tvá ústa líbá a mé rty míjí |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 14:56:46 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |