Věra Martinová / Ladislav Tůma / Michal Bukovič |
Dala jsem lásku řekám |
Pokud se v mém okně svítí, tak sedím nad plánem mých cest, nenos mi do bytu kvítí, tam vážně by nemohlo kvést. Přijď s naprostou nulou, svůj úsměv ti dám, můžeš to nazvat i smůlou, že já lásku nerozdávám. R: Dala jsem lásku řekám, které se kroutí z hor, na letní vánek čekám, v oblacích mám svůj vzor. Dala jsem lásku řekám, mám ráda proud, stále uhání někam, po něm se dá i plout. Prázdný byt v neděli ráno, mi připadá jako zlý sen, odložím sny na piano, a s kytarou vyrážím ven. Tvůj čas tiše tiká, zkus obrátit list, pokud se lásky mé týká, si na jednom z posledních míst. R: Dala jsem lásku řekám, které se kroutí z hor, na letní vánek čekám, v oblacích mám svůj vzor. Dala jsem lásku řekám, mám ráda proud, stále uhání někam, po něm se dá i plout. Dala jsem lásku řekám ... |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 16:10:39 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |