Waldemar Matuška / Angelo Michajlov / Eduard Krečmar |
Falešný hráč |
Hmi A Jsou tóny, které se ztrácejí Hmi F# a krátce, krátce zní, Hmi A má láska pláče a zdá se jí, Hmi G F# že už mě nevězní. G Hmi Emi Emi7 Jsou tóny, které se ozvou a nedozní, C Ami G D7 zní vážně krátce, G Hmi Emi má láska pláče a je z toho Emi7 C Ami G F#7 nervosní, říká, že jsem zrád ce. Hmi A Ta dívka nejdřív mě spoutala Hmi F# jak vězně v náručí Hmi A a teď je beze mne zoufalá, Hmi G A Hmi snad jí to po-u-čí. E G F# Hmi Snad utiší krásný pláč, E G F# Hmi až pochopí, že jsem hráč. Já blázen o její lásku hrál hru mírně hazardní a pak jsem o výhru málo stál, jen málo, jen pár dní. Já hrál jsem, přiznám se, malinko falešně, ne právě správně a když jsme jednou šli za město na třešně, líbal jsem jí v trávě. A tam se z ní stala má milá, na krátko, krátko jen, i když mě svou vůní zmámila, já byl spokojen. Snad utiší krásný pláč, až pochopí, že jsem hráč. Jsou tóny, které se objeví a dlouze, dlouze zní. A Hmi A Má láska pláče a zdá se jí, Hmi A Hmi že zas mě u vězní. E G F# Hmi Ví, že jsem jen bídný hráč E G F# Hmi a zvítězí krásný pláč. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 15:45:22 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |