Z památníku

    C            E7
1. Jistě uznáš pravdu vyšší,
       A7            Dmi
   že báseň je vždy dobrý trik,
    F              Fmi
   tedy i já, ač prosaik,
       C          G7/5#
   ti také jednu píši,
       C              E7
   že nejsem básník, poznáš hned,
        A7         Dmi
   tak nemusím ti říkat,
          F     Fmi    C
   že i mnohem horší případ
       G7/5#        C
   by tyhle řádky sved'.

    F           F5#
R: Věřit se mi tomu nechce,
     Bbmaj7     G7
   hlava se mi nějak vzpírá,
     Dmi             Dmimaj7
   když vzpomenu si na Shakespeara,
        Dmi7         G7
   že šlo mu to tak lehce.

2. Nebo vzpomeň na Seiferta,
   vážně bych do toho kop',
   sám sobě si kope hrob,
   kdo mu do řemesla vrtá,
   pro mě je to ale jiná,
   anžto nejsem jako on,
   spíš jsem v porcelánu slon,
   pro mě je to dřina.

R: Má-li báseň za co stát
   musí něčím překvapit
   musí prostě býti hit
   a ne pouhý kompilát

    C            E7
*: Pointa však, mezi náma,
        A7             Dmi
   ten nejtvrdší je chleba,
    F             C       A7
   radím tudíž: zkus si třeba
     Dmi     G7/5# C9/6
   vymyslet ji    sama ...