Zelené francouzské pláně

                D           G       Emi
1.Tak jakpak se máš, Willy, příteli můj,
  A                        G             A
  dovolíš, jen si sednu do stínu na hrob tvůj.
  D                          G      Emi
  Horkým letním sluncem jsem rozpálená,
  A                      G    D
  chodím celý den a jsem unavená.
                                 Emi
  Podle náhrobku vidím - slavils osmnáct let,
             A               D             A
  když jsi v zbytečné válce opustil tenhle svět.
  D                     Emi
  Doufám, že zemřel jsi čistý a hned,
         A                     G             D
  že jsi nestřílel první, když přišel rozkaz vpřed.


          A                     G         D
Ref:Hrály píšťaly k tomu, nesli tě zpátky domů
      Emi                    A         D
    a zazněly salvy, když tě spouštěli níž.
           G                        A
    A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
          G           Emi          A D
    začly dudy zvolna hrát tesknou píseň.

2.Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
  vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
  i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
  v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
  Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
  v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
  zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
  která nikoho dávno už nezajímá.

Ref:Hrály píšťaly...

3.Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
  barvy ze strání svítí pestrou paletou,
  horký letní vítr začal od moře vát,
  žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
  Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
  a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
  že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
  že zničil a proklel celá pokolení.

Ref:Hrály píšťaly...
             G                        A
    + A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
           G A         Emi          A D
    začly {dudy zvolna hrát tesknou píseň...